„Když já tomu prostě nerozumím! Já to chci využívat, vím, že by mi to spoustu věcí usnadnilo, ale je to strašně složitý…“ prohlašovala Petra se zoufalým výrazem v tváři. Štvalo ji, že „není schopná“ využívat moderní technologie a pokaždé to skončilo tím, že se cítila „jako blbec“. A od toho jsme se odpíchli. Kdypak se tak asi Petra cítila dříve a jaký model si vytvořila? Bylo jí asi deset, když byla přítomna další hádce svých rodičů. Moc dobře věděla, o co jde a jak to ve skutečnosti je. Naše vědomí je napojeno na vědomí všech ostatních bytostí. Ale „dělat ze sebe blbce“, tak jako to dělali s ní a vzájemně mezi sebou její rodiče, bylo zdánlivě jednodušší. A model byl na světě. Po vědomém prožití svých pocitů Petra pochopila, že jí tento postoj škodí a nahradila ho novým: v každé situaci vnímá své pocity a jedná podle nich tak, aby to pro ni bylo nejlepší. Aktivně řeší danou situaci a může se radovat z dosažených úspěchů. Poté už „byla schopná“ vidět mnohá řešení pro svou situaci: zavolat kamarádovi, který to umí, jít na kurz, vůbec to nejprve vyzkoušet, než to zase zamítne a jako obzvláště převratné bylo přečíst si návod. 😀 Ale pokaždé si u toho pohlídá, aby se cítila dobře.